Příčná ulice

10. 10. 2010 | † 30. 09. 2015 | kód autora: hFD

Rodiče mi slíbili, že si budu moct dojít do Příčné ulice a všechny věci si nakoupit úplně sama! Byla jsem z toho moc nadšená, a tak jsem jim slíbila, že s nimi pojedu v sobotu na výlet, protože se tatínek vrátil z dlouhé cesty a chtěl si to s námi užít, než zase pojede pryč. Letěli jsme letaxem do nějaké vesnice za Londýnem, kde v okolí je prý nějaký hrad. Po mudlovsku jsme se vyšplhali až nahoru a hrad jsme si prohlíželi, byla to spíš taková malá zřícenina bez střechy, prolezlá trávou a vypadala, že se každou chvíli zboří. Moc mě to nebavilo, ale potom jsem v jedné staré rozbořené místnosti, asi nějaké bývalé komnatě, našla trpaslíka, který se tam schovával. Chvíli jsem se ho snažila chytit, ale moc mi to nešlo a potom se rozzuřil a chtěl mě kousnout. Rychle jsem vyběhla ven, ale on chtěl proskočit malým okýnkem a místo toho se v něm zasekl břichem a nemohl tam ani zpět. Tak jsem se mu jen smála a on se rozčiloval, cvakal zubama a mlátil kolem sebe maličkýma pěstičkama. Raději jsem šla, než mu přijdou další na pomoc.

Druhý den mi rodiče dovolili, abych si došla nakoupit věci. Nemám to z domova daleko. Vyběhla jsem do ulice a všude bylo strašně moc lidí, hlavně dětí, kteří si nakupovaly vše potřebné do školy. Nejprve jsem si došla do banky pro peníze do rodinného trezoru. Byl tam moc hodný skřet, který mě provedl dlouhatánskou chodbou, že se mi úplně motala hlava. Když jsem konečně vyšla ven na čerství vzduch, měla jsem váček s penězi pěkně naplněný. Jako první jsem si koupila potřeby na lektvary. Moc se těším, až si nějaký zkusím uvařit, protože myslím, že to je velmi zajímavý předmět. Nakoupila jsem si také psací potřeby, knížky, nějaké další věci, oblečení, ale hlavně konečně svou hůlku - je moc krásná, z javorového dřeva, měří 5 palců a má prý uvnitř blánu z dračího srdce. Když jsem byla u paní Malkinové, potkala jsem tam Aarona, tak jsme spolu šli potom již pozdě večer do Kotle a na cestu jsme si svítili našimi novými lucernami. Aaron se ukázal ve svém krásném novém obleční a opravdu mu to moc slušelo. Domluvili jsme se ještě, že se potkáme zítra ve vlaku a už jsem utíkala domů.


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.